Bývalá televizní reportérka Tereza Robinson z vlastní zkušenosti moc dobře ví, čím si prochází rodiny s těžce nemocným dítětem – a prostřednictvím své organizace Srdcem Robinson to sdílí s dalšími rodiči. Podporovatelem jejího projektu se stal i nadační fond zakladatelky Zásilkovny Simony Kijonkové. Díky naší spolupráci vám přinášíme rozhovor s Terezou Robinson.
Tereza dnes působí jako certifikovaná mentorka a rodinná koučka. V první řadě je to ale maminka tří dětí. A protože jedno z nich je vážně nemocné, rozumí Tereza úskalím, jakým rodiny dětí se zdravotními problémy čelí. Právě tyto zkušenosti daly vzniknout Terezině organizaci Srdcem Robinson, která se primárně věnuje rodinám s vážně nemocnými dětmi.
Organizace Srdcem Robinson podporuje soudržnost a sourozenecká pouta napříč rodinou a pomáhá rodinám zvládnout nečekanou nepříznivou životní situaci. Také učí rodiče zacházet s vlastními emocemi a je jim oporou v jejich restartu, kdy díky intenzivní práci na sobě samých rodiče pochopí smysl a priority nového života.
Terezo, můžete nám podrobněji přiblížit, jak organizace Srdcem Robinson vznikla? Co se u vás v rodině stalo?
Když se mi narodil syn Ondra s těžkou srdeční vadou, obrátil se mi svět vzhůru nohama. Zpracovávala jsem sama v sobě velkou bezmoc a strach z jeho ztráty. Pro naši rodinu to bylo velice náročné období, které se nám ale podařilo psychicky zvládnout. Díky tomu vím, že se ve složitých situacích můžu spolehnout sama na sebe, na svého muže i na své děti. Po tom, co jsme si s Ondrou prošli několika operacemi srdce, jsem se rozhodla zcela zásadně změnit svůj život a začala jsem pomáhat rodinám s podobným životním osudem.
Jakým způsobem rodinám pomáháte?
Naše způsoby pomoci jsou různé. Věnujeme se mentoringu, rodinnému poradenství, koučování, máme v týmu specialisty, jako jsou terapeuti a lékaři. Nejsme multidisciplinární, ale máme řadu odborných garantů a odborníků, kteří nám mohou s danou problematikou pomoct a poradit. Učíme rodiny práci s emocemi, time managementu, péči o ostatní sourozence, udržení partnerského vztahu, rozdělení rolí v rodině, aby se jim to celé nesesypalo a věděli, kde mají zdravé jádro a na čem můžou stavět. Pracujeme i s nějakou částí jejich minulosti, což už je spíše terapeutická disciplína. Je ale důležité si říct souvislosti.
Mohou se rodiny s nemocnými dětmi spolehnout i na pomoc státu, co se týče psychické a emocionální podpory? Existují vůbec v této oblasti nějaké státní projekty?
V současné době je bohužel psychologická pomoc obecně naprosto nedostatečná – kvalitních terapeutů je málo a mají dlouhé čekací lhůty. Často k nám také přichází rodiny, kterým – když už se jim pomoci dostane – standardní psychologické konzultace nepomáhají a už neví, kudy kam… Potřebují někoho, kdo opravdu rozumí problematice a bude s nimi aktivně řešit jejich potřeby. Setkáváme se také s rodinami, které jsou ve finanční tísni – pomáháme jim v rámci svým možností s plánem, jak si finance zajistit a udržet.
Jste jedni z mála a o to záslužnější vaše aktivity jsou! Projekt Srdcem Robinson vznikl před dvěma lety. Kolika rodinám jste za ty dva roky už pomohli?
Pomohli jsme už desítkám rodin. Věřím, že díky našemu přispění vedou klidnější a naplněnější život.
Jaké plány máte s projektem do budoucna?
Naše organizace je relativně mladá, a proto nyní naše cesta vede především směrem k rozšiřování našich služeb – jak pro rodiny s dětmi, tak pro zdravotníky. Určitě se chceme nadále aktivně podílet na rozšiřování veřejného povědomí a diskuzi o potřebách rodin s těžce nemocnými dětmi, a také zviditelnit téma zdravotníků, kteří jsou přetížení, přehlížení a často na hranici vyhoření.
„Naší vizí je, aby rodiče byli během jakékoli nutné zdravotní péče pro své děti emočně stabilizováni a připraveni na to, co je čeká, a aby jim zdravotníci dokázali být oporou a průvodci v jejich těžké životní situaci.“
– Tereza Robinson
Jak si vybíráte členy týmu? Dostal se k vám do týmu někdo například skrze pomoc, kterou jste jeho rodině poskytli?
Členy našeho týmu si vybíráme dle toho, jak moc si rozumíme po pracovní, ale také lidské stránce. Základ týmu tvoří lidé, které známe již dlouho a víme, že se na ně můžeme stoprocentně spolehnout. Zatím nemáme mezi členy organizace někoho z našich rodin, ale do budoucna se tomu určitě nebráníme.
Kromě projektu máte i vlastní podcast. Jaká témata v něm probíráte?
V podcastu se věnujeme tématům, která se dotýkají osobního rozvoje. Naším cílem je rozšířit posluchačům obzory ohledně terapeutických přístupů – představujeme jim například velice funkční metodu EFT či aromaterapii. Věnujeme se také tématům zdravého stravování nebo psychologii barev, například s terapeutem Jiřím Ježkem vedeme hluboké povídání o rodinách a dětech.
Kdybyste měla čtenářům vzkázat jednu věc, o které chcete, aby se ve společnosti více mluvilo a vědělo, co by to bylo?
Často vidíme, jak mezi sebou rodiny s nemocnými dětmi a zdravotníci vedou boj. Nic ale není černobílé. Ráda bych, abychom se ve společnosti dokázali posunout k většímu respektu a laskavosti nejen k ostatním, ale především sami k sobě. Až ve chvíli, kdy sami na sebe nahlížíme s laskavostí a respektem, se tak chováme i k druhým.
