Dita Horochovská je dívka s nelehkým osudem — od dětství je na vozíku a ve čtrnácti letech znehybněla úplně. Ale až obdivuhodně se s tím, co dostala do vínku, vypořádává. Kvadruplegička Dita se naučila ovládat počítač hlasem a podílela se i na vývoji technologie, která to umožňuje. Dnes to v rámci spolku Silou hlasu, jehož je spoluzakladatelkou, učí i další handicapované. Nadace Simony Kijonkové spolek dlouhodobě podporuje — a pozvala Ditu na interview!
Spolek Silou hlasu založili Dita Horochovská a Lukáš Srba v prosinci 2016. Posláním spolku je naučit osoby s poškozením jemné motoriky horních končetin ovládat počítač hlasem v bezplatném kurzu, a tím jim pomoci se alespoň částečně zapojit do běžného života. Pokud mají klienti zájem, je možné prostřednictvím počítače ovládat hlasem také domácnost.
Dito, před pár dny jste se stala laureátkou Ceny Olgy Havlové za pomoc lidem s omezenou schopností pohybu. Veliká gratulace! Co pro vás tato cena znamená?
Pocit je to překrásný a až teď mi konečně došlo, co toto ocenění opravdu znamená. Nesmírně si toho vážím, a i když to nedělám pro získávání cen, tak je krásné vědět, že naše práce připadá důležitá i někomu jinému a že si navíc myslí, že to neděláme úplně špatně. Ocenění jsem sice získala já, ale uvědomuji si, že kdyby nebylo podpory mé rodiny, přátel a našich podporovatelů, mezi které patří bezesporu i Nadační fond Simony Kijonkové, toto ocenění bych nezískala.
Kam jste si cenu vystavila? Máte ji pořád na očích?
Cena stojí na čestném místě v pokoji. Každé ráno ji mám hned na očích a díky tomu mám i lepší den.
Sama jste odkázána na péči druhé osoby, avšak počítač jste hlasem schopná ovládat rychleji než mnoho zdravých lidí myší a klávesnicí. Kdy vás napadlo založit spolek Silou hlasu a pomáhat tak lidem, kteří jsou na tom po stránce pohyblivosti končetin podobně jako vy? Co bylo tím prvotním impulsem?
Myšlenka založit si vlastní organizaci nás s kolegou napadla na konci roku 2015, ale ještě celý rok trvalo, než se nám vše podařilo dotáhnout do konce. Prvotním impulsem bylo, že jsme oba odešli z předchozího zaměstnání a chtěli jsme pracovat spolu a po svém. Věděli jsme, že chceme využít mých zkušeností s hlasovými technologiemi a že chceme pokračovat v tom, že budeme učit ovládat počítač hlasem osoby, které to opravdu potřebují.
Jakým způsobem čtete knížky? Je mi jasné, že v době čteček není problém s elektronickou podobou, ale jak „obracíte stránky“? Máte i na to speciální program?
Na otáčení papírových listů zatím žádnou vychytávku nemáme. Naši kolegové vývojáři chtějí hlasem ovládat zmiňované čtečky, ale bohužel není dostatek prostoru se věnovat všemu a hned. Máme to ale v plánu.
Co v rámci spolku plánujete do budoucna? Mohou se vaši klienti těšit na nějaké novinky?
Jak už jsem zmiňovala, v plánu máme spoustu věcí, ale není bohužel moc prostoru a financí se pustit do všeho. Intenzivně ale pracujeme na dokončení ukázkového bytu v Praze, kam se budou moci klienti i podporovatelé osobně podívat. Rádi bychom ale dokončili vývoj na ovládání polohovacích postelí hlasem, což by bylo pro naše klienty velkým ulehčením.
Nelezete si se svým blízkým kolegou a spoluzakladatelem spolku – Lukášem Srbou – někdy na nervy? Zažili jste už tzv. ponorku?
Bude to znít po tolika letech zvláštně, ale i když spolu trávíme každý pracovní den, což je osm hodin denně, tak jsme ponorku ještě nezažili. My se dokonce ani nehádáme, říkáme tomu, že máme vášnivé diskuse. (směje se)
Je před námi období letních prázdnin. Čeká vás nějaká zajímavá akce? Nebo léto využijete spíše k odpočinku a relaxaci?
V plánu mám určitě zajímavé akce po osobní stránce, jako jsou výlety, koncerty, dovolená na chalupě atd., ale přesto budeme i v létě pracovat, což i tak pro mě znamená zažívat zajímavé akce, protože náš každý pracovní den je jiný a pokaždé zajímavý.
Kam dál? Přečtěte si více o tom, komu Zásilkovna podává pomocnou ruku, na stránce zasilkovna.cz/pomahame.